3:2
střelci: Čobik, Šaman
Na třetí utkání jsme vyjeli do Krumlova, žel beze mě a některých lopatovských hráčů, kteří jsme plnili hodové povinnosti. Takže dnes pouze na dálku. Ještě před utkáním byl úspěch, že se na utkání vůbec dorazilo, neb autobus, který hráče vezl jel rychlostí jako Olaf Ludwig, ale ne v dobách jeho největší slávy, ale v nynějším věku. Hráči vyskočili z autobusu rovnou na hřiště s desetiminutovou sekerou. Soupeř byl opět fyzickou postavou jinde a v první půli mohl několikrát skórovat, ale hra se poté otáčela i v náš prospěch. Hře chyběla opět nebojácnost, kde řešíme, jak je soupeř vysoký a kolik má kilo, místo abychom chodili do soubojů a do šestnáctky ani nemluvě. Nicméně na soupeřův gól jsme vždy dokázali odpovědět góly Čobika a Šaman, který si svým výkonem zasloužil pochvalu - z jeho strany nebojácnost a svou technikou dokázal soupeře motat jak na kolotoči a ještě mu u toho štípat lístky. Za stavu 2:2 přišla naše chyba, která nás stála remízu, která by utkání slušela. Příští neděli jedeme k soupeři, kterého známe z podzimu a dokázali jej dvakrát porazit, tak uvidíme, jak se s tím popereme...