3:9
střelci: Lisý T. 2x, Romča 2x, Keňan 2x, Čobik, Evča, Bauec
Na sobotní odpolední utkání se zajelo k dalšímu ze soupeřů, který nás měl prověřit a né nám dělat nehybné kužely na hrací ploše. Do tohoto utkání nám pomohli opět kluci z mladších žáků, kteří si odpočinuli pouhé dvě hodiny a hráli zase - obrovské díky Peldovi, Srbendovi, Rooneymu. Díky klukům byl jeden hráč na střídání a v bráně Pítr, který žel přes zranění ruky chytal jak Janek Silvruj bez jedné nohy, ale i tak se do brány postavil. Hnedle v úvodu jsem řekl hráčům, že na ně nebudu prvních pět minut mluvit ať se děje co se děje a to jsem také dodržel. Nemohl však nikdo vědět, že budu mít tu papulku zavřenou celých sedmdesát minut a chvílemi otevřenou úžasem z předváděné hry. Začátek jsem v rámci meditace tichosti počítal narážečky v kombinaci, abych mohl hráče zprdnout o půlce, že jich bylo jako šafránu a ono ejlhle, naši dřevulíni mě usměrnili, kdy po dvaceti minutách hry byl počet doteku padesát šest - neuvěřitelné číslo. Mluvení bylo skoro u každé kombinace a povzbuzování jak by smet. Nevím jestli to bylo tou Ondrovou story o zahrádce a Sněhurce nebo čímkoliv, ale fotbal se hrál a branky, které padaly ze třiceti metrů - paráda. Škoda pouze lehce inkasovaných gólů, ale chyby jsme si vyříkali a v konečném výsledku zatím nejlepší výkon bez mluvení trenéra, jen tak dál.
Příště vás čeká největší zkouška, v které vám moc věříme a necháme vás opět bez našeho mluvení!!!